Rozhodnutí padlo Schrammacher diagonale M5- WI3+ zabalim, naberu Míru a jedem směr Brenner. Počasí vypadá slibně. Kolem 17h vyrážíme z parkáče kousek od St. Jodok am Brenner na lyžích nahoru na chatu Geraer hutte, kde by měl být velký winterraum. V půl devátý jsme na chatě 1000m 4,5h. Cesta byla ledová zadarmo to nebylo. Winterraum je prázný tak pohoda, zatopíme něco uvaříme, připravíme bágly a jdem chrápat.

Budík 4:30 posnídáme a na lyžích dojdem pod nástup cca 1,5h. V 7:30 přezouváme do lezeckých bot, lyže a přeskáče schováme u šutru. Sněhu je dost boříme se po kolena někdy i víc. První délky jsou po sněhových platech tak jdeme každej za sebe. Dostáváme se k první těžké délce, která vede po skalním žebru. Ledu je dost pomálu tak je to spíš čistej drytool. Následuje trochu ledu a zase dupačka v hlubočáku střídavě s těžšími pasážemi mezi sněhovými policemi. Jde to pomalu, ale postupujem. Dojdeme pod skalní stěnu, kde by měla být parádní délka v ledu. Bohužel ledu je málo a dost vysoko, skála dost hladká a nevypadá to slibně. Propadáme lehké panice, že budeme muset zdrhnout zpět. To se mi vůbec nechce. Najdu od pohledu nejslabší místo stěny kde je pár chytů a jemná dunící glazurka ledu. Led výtéká ze spoďáku, tam je také první možnost zajistit krátkým šroubem. Ze spoďáku naberu sokol občas žábu nohy proti do glazury a jsem v lepším ledu, kde už se dá bouchat cepíny i mačky co to jde a hlavně zajistit pořádnejma šroubama.

Po rampičce přes poslední plato a závěrečným výšvihem na hřeben kde už jsme za tmy a pěkně prošitý. Jak se říká vrcholem to nekončí, tady platí dvojnásob. Po hřebeni kterej tvoří obří skalní bloky lezeme nahoru dolu a kličkujeme po tmě dost nepřehledně a zmateně. Jde nám to dost pomalu Mírovi navíc umírá čelovka, tak máme jen jedno světlo. Najdeme jedno slanění do jížní strany na sněhové pole, je to přesně 60m v total luftu tak máme pěkně stažený půlky. Díky tomu jsme konečně trochu klesli, ale hřeben se zdá nekonečný. Poslední třetina hřebenu začíná konečně pevnej sníh tak to trochu líp odsejpá. Do sedla se nám po tmě moc nechce konec hřebenu je zas dost skalní, moc strmý a hrozilo by zasekání lana v šutrech. Volíme tedy dvě slanění přímo stěnou do severu až na sněhové pole, kterým asi za hodinu sestoupíme zpět k lyžím. Je krásných 7:30 ráno tedy stejný čas jak při nástupu. Přezujem se, nahodíme lyže a sjedem k chatě.

Po krásných 27h na nohách jsme zpět ve winterraumu, kde je pěkně teplo a partička mladejch Němců se chystá někam na lyže. Nevěřícně koukaj, když vytahujem promrzlej matroš a vypadáme při tom jak zombíci který brzo umřou. Dostanou z nás i pár slov od kud jdem, tak nám po gratulaci k přežití darují dva plecháče piva, který v nás jen zasyčí. Němci odchází my jdem na dvě hoďky zalehnout a nabrat síly na sjezd k autu. V půl čtvrtý vyrážíme z chaty parádním dost prudkým sjezdem k autu, kde jsme za dvě hoďky.

Info k cestě https://www.bergsteigen.com/touren/eisklettern/schrammacher-diagonale/

na videjku se pracuje